Mezinárodní ostuda na obzoru: Schindlerův koncentrák

7. 03. 2012

Tovární haly s ubytovnou, ve kterých pracovali a žili židé zachránění Oskarem Schindlerem na konci druhé světové války se mají zčásti zbourat. A co nezbourají v blízké budoiucnosti stejně spadne. Do města míří první zahraniční novináři a mezinárodní ostuda je na cestě.

Česká republika – Czechtourism, kraje a města vyplýtvaly desítky miliard na naprosto nefunkční projekty, které údajně měly přilákat zahraniční turisty. Peníze jsou z velké části rozkradené – zbyly jen zbytečné akvaparky a golfová hřiště. Tuny zbytečných letáků mapek a jiných zhovadilostí se pak válí marně ve skladech.
V Olomouci chátrá areál jedinečné a kdysi evropsky proslulé Flory Olomouc – na ni prachy nebyly, muselo se stamiliony zadotovat nedaleké soukromé golfové hřiště.

Poláci verzus Češi

Svitavy, krásné ale pro cizince téměř nezajímavé provinční město, skrývají gigantický poklad. Je jím Oskar Schindler. Tady se narodil a žil muž, kterého zná celá planeta. Muž, kterého proslavila záchrana více než tisícovky židů z koncentračního tábora, muž jehož příběh ztvárnil režisér Spielberg v oskarovém snímku Schindlerův seznam.
Nedaleko Svitav, v Brněnci, jsou pak zbytky továrny, v níž se konce války dožili židé, které se Schindlerovi podařilo přesunout z koncentráku u polského Plaszowa.

Asi nikoho s mozkem nepřekvapí, že Poláci polskou Schindlerovu „Fabryku“ zrekonstruovali a vozí tam tisíce turistů.
Nikoho, kdo zná českou nablblost také nepřekvapí, že v Čechách poslední památky na Schindlera a jím zachráněné židovské vězně chátrají.

Bývalý svitavský hotel Slavia (dříve hotel Ungar) s unikátní stylovou prvorepublikovou restaurací ve stylu art deco, v němž kdysi Schindlera zatkla policie, je totálně zničený. Soubor tří gotickorenesančních domů na náměstí s hotelem, bufetem, diskotékou a restaurací prodalo město, tuším za pouhé tři miliony. Poslední majitelé objekt nejen zdevastovali, ale unikátní domy s výjimkou průčelí zbourali.
Za to by měli jít sedět radní i všichni gauneři, co se na zlodějně a ničení podíleli. O pár kilometrů dál, v Brněnci, chátrají poslední zbytky Schindlerovi fabriky a ubytovny, v níž byl Schindlerův koncetrační tábor.
Schindler – Němec, sudeťák, opilec a člen NSDAP, byl vždy mnohým Čechům trnem v oku a dodnes ho část veřejnosti nesnáší. Jenže přesun Schindlerovy Židy fakticky zachránil, ať už si o Schindlerovi myslíme, co chceme. Stejně tak je nezvratný fakt jeho práce pro židovskou tajnou službu, která pomohla dokumentovat nacistické zločiny. Svou nekolikaletou prací pro židovské vězně riskoval denně život.

V Japonsku, Izraeli, v Německu a v mnoha dalších zemích světa se o Schindlerovi učí děti na školách. Židé nikdy na Schindlerovy činy nezapomněli. Po celý pozdější život Schindlera živili, (což nebyl vděčný úkol) ocenili ho titulem „Spravedlivý mezi národy“ a pak ho pohřbili v Jeruzalémě na hoře Sijón.

V rodné zemi není nikdo prorokem.

Do revoluce o Schindlerovi v ČSSR nepadlo slovo. Po revoluci pak po něm místní začali plivat.
V rodném městě, ve Svitavách, na něj upozornil až jistý pan Plíva reemigrant z Německa, který umístil pamětní desku do průjezdu svého domu na náměstí. Desku věnovala německá nadace, ale nebylo ji kam umístit – svitaváci by přece nepřipustili oslavu nacisty. Majitel rodného Schindlerova domu umístění desky odmítl.

Svitavy byly do konce války čistě německé město – my, svitaváci, jsme potomci poválečných přistěhovalců – i to má jistou symboliku. Každý z nás bydlí v domě, který patřil Němci. Třebas slušnému dělníkovi nebo švadleně, které po válce naši předci vyhnali nebo rovnou zavraždili.

Představa, že by Němec, člen NSDAP, byl slušný, že by byl dokonce hrdina, zachránce tisíce lidí před nacisty je pro nás děsivá. Znamenalo by to, že jsme okradli často stejné nebo větší chudáky, než jsme my sami.
Nejvíc Schindler děsí komunisty – a přiznám se, že nechápu proč.

Navzdory zločincům, jako byl Gottwald nebo Slánský, umím vyjmenovat řádku komunistů, kterých si vážím a z nichž byli mnozí také hrdinové. Jeden z takto nedoceněných byl František Kriegel, který jako jediný z unesených politiků odmítl v Moskvě roku 1968 podepsat protokol legalizující pobyt okupačních vojsk v ČSSR. Bezesporu statečný a lidsky slušný člověk byl komunista a spisovatel Hašek, který v Rusku zachránil před popravami řadu legionářů. (paradoxně jeho by legionáři popravili ihned a s radostí)

Stejně tak byli i mezi Němci a dokonce nacisty lidé, kteří se nejen nedopouštěli zločinů, ale dokonce proti nim bojovali. Koneckonců, v prvních koncentračních táborech umírali hlavně čistokrevní Němci, včetně neposlušných členů NSDAP.

Odmítáním, tabuizováním Schindlera se ochuzujeme. Jednak morálně – jeho příklad ukazuje, že nic není černobílé, a že i Schindlergauner může být rukou boží a spáchat dobro. Ostatně, velká část svatých jsou právě napravení hříšníci.

Ochuzujeme se i ekonomicky

Česká republika nemá zas tolik taháků, jako je právě Schindler. A ten vydá za deset památek UNESCO. Přesněji za víc – sousední město Litomyšl má zámek na seznamu UNESCO – reálně ho ale ve světě zná sotva desetimiliontina těch, co znají Schindlera.

O kolika památkách byl natočený holywoodský trhák? Zkuste si vzpomenout a vsadím se, že většina nepřijde na jedinou.

Vraťme se zpět do Brněnce – k chátrající památce na „Schindlerovy Židy“. Pojďme tu vybudovat památník Oskara Schindlera. Se zrekonstruovaným koncentračním táborem a fabrikou, v níž vězni pracovali.

Pojďme oslovit Spielberga a další, ať nám pomúžou s propagací.

Pojďme si podat ruku navzdory tomu, že jsme komunisté či antikomunisté či jejich potomci.
To zásadní, co nám sudetský nacista Schindler říká totiž je, že žádná ideologická válka nesmí v lidském srdci být věčná. Pomoc a láska k člověku musí vždycky být nad ní.

Co dál?

Ideální by bylo založení společné nadace Oskara Schindlera, která bude památku spravovat. Vykoupí pozemky a budovy od krachující Vitky, případně dalších majitelů, udělá co nejdříve základní záchranné práce, aby se zastavila devastace a vyhlásí soutěž na projekt budoucí podoby Památníku Oskara Schindlera.
Společníky nadace by v ideálním případě měla být města a obce v okolí a kraj. Jim bude přinášet Památník největší prospěch.

Nezbytné je samozřejmě zapsání objektů spojených se Schindlerovým koncentračním táborem na seznam chráněných památek.

Hejtman Radko Martínek mi slíbil, že v rámci možností pomůže, alespoň v desetitsících na případný odkup památky. Stejně požádám město Svitavy a obce Brněnec a Březová. O podporu jsem požádal ministerstvo kultury. A nějaké drobné přidá prý i Tomio.

PS. Po dopsání článku, ještě před zveřejněním volala kamarádka, německá novinářka – o víkendu pojede s německým štábem fotit a natáčet Svitavy a Schindlerovi mizející ruiny pro německá média. Po Německu to bezesporu bude Izrael a další země kde se lidé dozví jak si vážíme našich hrdinů. Protože Schindler byl sice Němec ale byl to český Němec. Člověk který se v Čechách narodil stejně jako jeho předci.

Ostuda mezinárodního kalibru je na obzoru. Jak jinak. Zatracený Schindlergauner, ani po smrti nedá pokoj.

Autor: Jaroslav Novák Večerníček

Zdroj: http://jaroslavnovak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=249748